Těžba v Tibetu Cena zlata Cena života

Magazín The Economist zkoumá těžbu tibetských nerostných surovin ve světle sesuvu půdy, který zabil 83 lidí v dole u Lhasy.

Ekologie Tibetské náhorní plošiny, poznamenáno Ministerstvem pro půdu a suroviny před dvěma lety, je „extrémně křehká“. Varovalo, že s jakýmkoli poškozením by bylo obtížné, ne-li nemožné, se vypořádat. Ale pokračovalo se dál a China National Gold Group, státní společnost, dosáhla ohromujících výsledků v práci na ochraně prostředí okolo svého dolu v oblasti kolem hlavního města Lhasy. Dne 29. března zůstalo nejméně 83 horníků pohřbených pod kolosálním sesuvem půdy. Pravá příčina není zatím jistá, ale kritici tibetského těžebního šílenství to berou jako zadostiučinění.

Zahraniční novináři se do Tibetu dostanou vzácně, obzvlášť když se jedná o citlivé události. Oficiální média se vyhnula spekulaci o možné souvislosti mezi sesuvem a těžebními aktivitami. Tvrdí, že katastrofa pokryla velkou plochu dvěma miliony krychlových metrů suti. Po obětech pátrají vycvičení psi, ale velká nadmořská výška a řídký vzduch záchranné práce stěžují.

Náměstek ministra půdy a surovin Xu Deming sdělil, že předběžné vyšetřování poukazuje na „přírodní geologickou katastrofu“ jako příčinu. Části skal, které zbyly po sestupujících ledovcích, vypadají na viníky, ale úředníci nevysvětlují, proč byl tábor dělníků postaven tak blízko evidentního nebezpečí.

Charvát, 11.4.2013
Zdroj: The Economist, China Digital Times