Těžaři zlata hledají bezpečné lokality

Velká a bohatá ložiska kovů se postupně vyčerpávají a těžaři zlata jsou nuceni při hledání těch nových přicházet do oblastí, které se vyznačují vyššími riziky. Nejde přitom jen o stále složitější geologické podmínky, ale také o oblasti s vyšší mírou politické nestability, s vysokou mírou korupce, s daňovou nestabilitou i s rostoucí vlny nacionalismu v řadě zemí.

Současné období růstu ceny drahých i dalších průmyslových kovů se odráží i ve snaze mnoha zemí třetího světa zvýšit svoji kontrolu nad svými přírodními zdroji a také zvýšit své zisky z těžby těchto surovin. Vlády těchto zemí však nemají dostatek financí na vlastní provozování těžby, zejména na nákup drahých technologií, a proto se na jedné straně pokouší různými investičními pobídkami nalákat těžařské společnosti do svých zemí. Pokud však již tito těžaři do země přijdou a do své činnosti vloží velké finanční prostředky, bez nichž se již dnes efektivně těžit nedá, snaží se tyto místní vlády zvyšovat svůj podíl na ziscích zvyšováním různých poplatků za těžbu.

Společnost Eldorado ukončila v roce 2016 svou činnost i v tureckém dole Kışladağ.

Politická rizika rostou

Nedávno jsme psali o záměru kanadského těžaře Eldorado Gold ukončit své aktivity v Řecku kvůli dlouholetému sporu s řeckou vládou kvůli povolení k těžbě zlaty na severu Řecka. Zdejší levicová vláda podle společnosti sice veřejně podporuje investice, ale na druhé straně se staví proti soukromým projektům těžby. Minulý měsíc i americký těžař Freeport-McMoRan po dlouhém sporu souhlasil s předáním většinové kontroly indonéské vládě, jen aby zachoval možnost těžby v obřím zlatém a měďném dole Grasberg.

Není to však pouze případ Řecka či Indonésie. Vyšší podíl na ziscích z těžby požadují například i vlády Tanzanie, Jižní Afriky či Zambie. A tento trend se objevuje i ve velmi vyspělých státech. Jak jsme již také psali, například i vláda Západní Austrálie zvýšila poplatky z těžby zlata ve snaze doplnit svou pokladnu.

Někteří těžaři tato rizika podstupují. Například Rangold Resources zaměřený na jižní Afriku. Jiní však spíše hledají bezpečnější teritoria.

V afrických zlatých dolech se těžaři často potýkají se stávkami horníků.

Hledání bezpečnějších teritorií

Hledání bezpečnějších teritorií se proto stále více ocitá v hledáčku velkých těžařů. Podle letošního průzkumu Fraser Institute patří dnes mezi deset nejbezpečnějších těžebních teritorií Nevada, Arizona, Finsko, Švédsko, Irsko, Západní Austrálie, australský Queensland a tři kanadské provincie. Naopak například již zmíněné Řecko se v tomto průzkumu umístilo na 82. místě ze 104 hodnocených teritorií.

Jako příklad uvedené snahy soustředit se na bezpečnější teritoria lze opět uvést již zmíněnou kanadskou těžební společnost Eldorado Gold, která letos v červenci koupila 484 milionů amerických dolarů další kanadskou společnost Integra Gold provozující důl v provincii Quebec. Další společnost, Agnico Eagle Mines, se soustřeďuje na operace v Kanadě, Finsku a Mexiku. A podobně postupuje řada dalších.

Výkonný ředitel společnosti Agnico Eagle Mines Sean Boyd tuto snahu charakterizoval slovy: „Před mnoha lety jsme dospěli k závěru, že důlní těžba je sama o sobě dost těžká a netřeba si přidělávat komplikace vstupem do jurisdikcí, kde je spousta geopolitických obav.“

Samozřejmě, že ani ony bezpečnější lokality nejsou bez problémů. Zejména když se těžba posouvá stále více do arktických lokalit. To vše zvyšuje nutné náklady. Podle Catharine Farrow, generální ředitelky společnosti TMAC Resources, operující v kanadské Arktidě, jsou však tyto vyšší náklady pořád lepší než pracovat v jurisdikcích, kde hrozí státní převrat nebo se vlády snaží co nejvíc zvednout těžební poplatky.

Zdroj: mining.com