Kde se bere zlato Bude zlata dostatek? Vzkvétající nabídka zlata

Těžko uvěřit, že trh zlata v dnešní podobě je vlastně teprve 12 let starý. Od roku 2001 bylo zajímavé pozorovat fundamentální změny. Především jak nabídková strana trhu reagovala na delikátní ekonomickou rovnováhu kovu a rostoucí poptávku.Do nedávna mělo zlato tři hlavní zdroje nabídky: těžbu, „recyklaci“ a prodeje centrálních bank. Od té doby, co si centrální banky začaly uvědomovat pošetilost svých vlád, ovšem přísun zlata z jejich strany vyschl. A nejen, že tyto instituce přestaly zlato prodávat, dokonce se otočily o 180 stupňů a nakupují ve velkém.

V poslední publikaci Světové rady pro zlato (World Gold Council) o trendech v poptávce po zlatě, kterou sepsali v Thomson Reuters GMFS, se píše, že centrální banky nakoupily 535 tun zlata v roce 2012. Pro zajímavost, to je nejvíce za 50 let.

Takový posun v největších subjektech na trhu si vyžádal nový zdroj, který uspokojí poptávku. Do hry se mnohem více dostala „recyklace“, zlato vlastně pouze mění majitele. Nějakou dobu to platilo asi pro čtvrtinu světové nabídky, ale od roku 2008 se blíží ke 40%.

Touto dobou už ale nárůst v recyklaci vyplnil díru po centrálních bankách. Udržitelnost současného stavu představuje rostoucí problém vzhledem k uvadajícímu vlivu dvou hlavních hnacích motorů. Prvním z nich je přirozená ztráta lesku stále vyšších cen zlata. Nejde o propad, ale lidé si na vysoké ceny prostě zvyknou. Pokud ceny zůstanou dost vysoko dost dlouho, lidé získají ujištění, že zlato má potenciál na zhodnocení a budou se ho držet.
Druhý hnací motor, prodej ze zoufalství, je krátkodobá záležitost. Prodávání šperků a ornamentů z důvodů špatných časů se brzy vyčerpá. Zásoby mezi lidmi, které jsou ochotni prodat budou vyčerpány spíše dříve, nežli později. Až dojdeme do tohoto bodu, recyklace ustoupí.

Těžba se historicky na nabídce zlata podílí z 60%. Ačkoli je trend v poptávce 12 let, těžba na něj reagovala až v posledních čtyřech letech. Aby tento rozdíl dával smysl, musíme se na něj dívat jako na exponenciální trend. Nahrává tomu i fakt, že do průzkumů bylo již nasypáno dost peněz. Těžaři se neuměli přizpůsobit dostatečně rychle a teď se některé projekty teprve rozjíždí. V devadesátých letech ceny klesali a tak šlo do odvětví minimum prostředků, které se později musely dorovnat.

Tady samozřejmě přichází otázka, dokáží se těžební společnosti udržet svůj růst. Přílišný entusiasmus v odvětví bohužel nahrává spíš odpovědi ne. Bez rostoucích cen zlata si sotva zvládnou udržet současnou úroveň své produkce. Je to jednoduché, zlato neroste a ovoce na nižších větvích již bylo sklizeno. Náklady na těžbu letí strmě vzhůru a to se může jedině zhoršovat.

Charvát 8.3.2013
Zdroj: Mining.com