Čínský skandál – měď, která vlastně nebyla

Velký skandál s mědí se provalil v Číně. Velké množství mědi sloužilo jako finanční záruka několika firmám současně.

Čína spotřebovává přibližně čtyřicet procent světové spotřeby mědi. Důvodem je zejména obrovská bytová výstavba a celková industrializace země, při níž více než polovina čínské spotřeby mědi padne na různá elektrická vedení. Znamená to také, že čínská spotřeba výrazně ovlivňuje světové ceny mědi.  Současné zpomalování růstu čínské ekonomiky tak ceny mědi tlačí dolů.

Měď však v Číně slouží i k jinému účelu. Obrovská potřeba finančních půjček v zemi na druhé straně znamená stejně obrovský nedostatek hotových peněz na krytí těchto půjček. Proto je zejména mezi firmami obchodujícími s komoditami zavedená praxe, že firmy nahrazují dluh v penězích dluhem v komoditách. U menších dluhů například železnou rudou, u vyšších částek hliníkem nebo mědí. Odhadem je takto k obchodním transakcím v Číně využíváno až 700 tisíc tun mědi.

A nyní se právě v případě mědi provalil velký skandál. V přístavu Quingdao bylo uloženo velké množství měděných ingotů, které sloužily jako finanční záruka několika firmám současně. Takže vlastně žádná záruka. Jako jeden z možných důsledků je pravděpodobný další propad cen mědi. To na druhé straně dále zhorší pozici mnoha malých těžařů mědi, kteří se už nyní pohybují na hranici nebo i pod hranicí rentability těžby.