Zlato? Stříbro? Měď!

Sledujeme pečlivě ceny zlata či stříbra, a pokud nedáváme pozor, možná nám unikl výrazný cenový pohyb u dalšího významného průmyslového kovu – mědi. Co se tedy s mědí vlastně děje, jaké jsou důvody tohoto stavu a jaké jsou vlastně vyhlídky mědi?

Ještě loni v lednu se cena mědi vlivem slabé čínské poptávky pohybovala na sedmiletém minimu, když se tuna mědi prodávala za 4 330 dolarů. Není se co divit, když spotřeba mědi v této mohutné ekonomice představuje plných 40 procent celosvětové spotřeby.

Horolezecký výstup

I když čínská poptávka po mědi během loňského roku vzrostla, po celá první tři čtvrtletí se cena červeného kovu pohybovala zhruba mezi 4,5 až 5 tisíci dolarů za tunu. Od počátku posledního loňského čtvrtletí však cena mědi začala připomínat spíše horolezecký výstup na himálajské velikány. Počátkem letošního února již překročila další magickou hranici 6 000 dolarů za tunu a vůbec nevypadá na to, že by ztratila apetit k dalšímu růstu. Naopak, americká banka Citigroup odhaduje její možnou cenu v závěru letošního roku na 7 tisíc dolarů a do konce tohoto desetiletí i možné překročení další hranice – osmi tisíc dolarů.

Proč takový růst?

Důvody cenového pohybu mohou být na straně poptávky nebo na straně nabídky. Poptávka sice dále roste (i opětovně rostoucí spotřebou v Číně), ale nikoliv takovým tempem, které by odůvodňovala tak razantní růst ceny.

Problémy jsou však hlavně na straně nabídky. A to problémy povahy krátkodobé i dlouhodobé. Zastavme se tedy nejdříve u těch snad krátkodobější povahy.

S velkými problémy se potýkají největší světové měďné doly. V tom největším (chilský důl Escondida patřící společnosti BHP Billiton, na snímku) probíhá již třetí týden stávka. Jen tento samotný důl představuje dvacetinu světové produkce červeného kovu.

A v problémech je i světová důlní měděná dvojka, indonéský důl Grasberg společnosti Freeport-McMoRan. Ten snižuje produkci, zatímco vedení společnosti jedná s vládou v Jakartě o obnovení povolenek na vývoz a v arbitrážním řízení by mohla usilovat o náhradu škody.  A do třetice, další obří těžební firma Anglo American oznámila, že dočasně přeruší operace v měděném dole El Soldado v Chile poté, co nedostala povolení regulátorů k modernizaci.

Můžeme samozřejmě předpokládat, že tyto krátkodobé důvody dříve či později pominou. Těžební průmysl se však potýká s dalším dlouhodobým vážným problémem. V důsledku klesajících cen (v některých případech přímo propadům) průmyslových kovů v minulých letech totiž došlo k výraznému krácení investic do infrastruktury. Například u mědi jsou tak zásoby projektů pro další těžbu až do konce této dekády v podstatě vyčerpané. A tento problém se během krátké doby vyřešit nedá.