Zlaté rezervy – největší držitelé a největší kupci

Stejně jako cena procházejí i zlaté rezervy v držení centrálních bank výraznými proměnami. Kdo jsou v současnosti jeho největší držitelé a kdo tento kov nejvíce nakupuje?

Zlaté rezervy, stejně jako cena zlata, procházejí různými časovými cykly. Na rozdíl od ceny jsou však tyto cykly výrazně delší.

Poslední velké výprodeje zlatých zásob v držení centrálních bank se odehrály na počátku tohoto tisíciletí. Tehdy, konkrétně mezi lednem a březnem 2000, se světové centrální banky zbavily více než 114 milionů trojských uncí zlata.

Od té doby však centrální banky zlato opět postupně nakupují. Důvodem je pravděpodobně zejména hospodářská krize, svůj vliv hrají i objevující se ohniska ekonomické i politické nestability.

Zpráva Mezinárodního měnového fondu z března letošního roku ukazuje, že v držení centrálních bank je více než miliarda trojských uncí zlata. Největším držitelem jsou již tradičně USA s 261 miliony trojských uncí, následovány Německem se zhruba 100 miliony, Itálií a francií se zhruba po 80 milionech trojských uncí. Tyto čtyři země tak drží více než polovinu zásob zlata v držení centrálních bank. Údaj je však zkreslen absencí údajů z Číny, která stav svých zlatých rezerv nezveřejňuje. Podle odhadů může čínská centrální banka vlastnit kolem tisíce tun zlatých zásob, což v přepočtu znamená kolem 34 milionů trojských uncí. V rozmezí objemu zlatých zásob mezi 20 až 40 miliony trojských uncí se v sestupném pořadí pohybují také Rusko, Švýcarsko, Japonsko, Nizozemsko, Indie a Turecko.

Kdo zlato nejvíce nakupuje? Podle dostupných údajů nakoupilo v období od března 2009, tedy za posledních 6 let, nejvíce zlata Rusko (přes 20 milionů trojských uncí). Výrazně nakupovaly také Turecko s 13 miliony a Indie s 6 miliony. Také zde chybí údaje o čínských nákupech, přičemž její centrální banka své zlaté zásoby v posledních letech výrazně zvyšuje.