Velcí hráči shromažďují drahé kovy

Výrazný růst cen akcií vyvolává obavy u velkých hráčů na trhu a nutí je začít shromažďovat drahé kovy.

Výrazný růst cen akcií na americké burze vyvolává nadšení u investorů, avšak začíná vyvolávat chmury na čelech opravdových velkých hráčů. Prudký růst cen akcií totiž není podložen reálným výkonem ekonomiky a v mnoha ohledem začíná připomínat stav v roce 2007, jehož následkem byla výrazná finanční a následně i hospodářská krize.

Velcí hráči na finančních trzích se proto začínají připravovat i na možné vypuknutí další krize a následnou recesi. Například největší americká banka J. P. Morgan Chase již podniká první reálné kroky. Zavedla měsíční limity na vybírání hotovosti ve výši 50 000 dolarů a podle posledních zpráv výrazně zvyšuje svoje zásoby stříbra. Na skutečnost, že akciové indexy se již pohybují příliš vysoko, upozorňuje i Federální rezervní systém (Fed).

Možné riziko blížících se velkých ekonomických problémů vnímá vedle finančních institucí i řada národních vlád. Jedním z jejich konkrétních kroků je stahování vlastního rezervního zlata z úschovy v amerických trezorech. V období let 2007–2009 (období vypuknutí finanční krize)  bylo z těchto trezorů staženo 230 tun zlata. Od února 2014 pak 217 tun. Řada vlád tak chce mít své zlaté rezervy blíže po ruce.

Proč taková snaha zvýšit své rezervy v podobě zlata a drahých kovů obecně? Zlato by mělo být součástí rezerv každé investora či podnikatele. Na rozdíl od akcií sice nenabízí rychlý zisk, ale ani výraznou ztrátu. Je prostě jistotou pro časy, kdy peníze, akcie a další finanční nástroje přinášejí ztrátu. Naopak, pokud se akcie propadají, cena zlata roste a pomáhá svému majiteli udržovat stabilitu. Majitel je má na rozdíl od peněz neustále pod kontrolou, což se ukázalo při bankrotech bank, kdy se majitel nedostal ke svým penězům, ke svému zlatu však ano. Jistě, není vhodné udržovat ve zlatě příliš velkou část svých rezerv, ale určitou část určitě ano. Jak velkou, záleží na konkrétním vlastníkovi.