Uran – dominují Kazachstán, Kanada a Austrálie
Čas od času přinášíme na tomto webu různé žebříčky. Bude tomu tak i tentokrát, pouze opustíme svět drahých a průmyslových kovů a podíváme se na největší světové producenty prvku, v jehož těžbě hrálo po řadu let významnou roli i bývalé Československo. Tím prvkem je uran – strategická surovina nejen pro zbrojní průmysl, ale také pro výrobu elektrické energie, pohon ponorek a některých plavidel.
Jestliže jsme v úvodu zmínili i roli bývalého Československa mezi světovými těžaři uranu, dnes je situace zásadně jiná. Plné dvě třetiny světové produkce uranu pocházejí z pouhých tří států – Kazachstánu, Kanady a Austrálie.
Tři dominující státy
Než se dostaneme k jednotlivým dolům, podívejme se blíže na tyto tři státy. Plné dvě pětiny světové těžby uranu mají jako svůj domovský list uvedený Kazachstán. Toto vedoucí světové postavení zaujímá země od roku 2009 a v roce 2014 představovala její těžba 23 127 tun. Veškerá produkce směřuje do zahraničí, zejména do Číny (přes polovinu produkce) a do Ruska.
Přestože je Kanada druhým největším světovým producentem uranu, za Kazachstánem výrazně zaostává. V roce 2014 činila zdejší těžba 9 134 tun, přičemž po řadu let plynule klesá. Na druhé straně v Kanadě je největší uranový důl na světě a kanada jako jediná z trojice největších světových těžařů spotřebovává část vytěženého uranu ve vlastní jaderné energetice.
Zajímavé je postavení Austrálie. Je třetím největším světovým těžařem (5 001 tun v roce 2014), přičemž za posledních deset let klesla zdejší těžba o polovinu. Na druhé straně disponuje Austrálie největšími světovými zásobami uranu – téměř 30 procenty ze známých zásob.
Takže zde je desítka největších světových uranových dolů. (Na snímku největší světový uranový důl)
Důl | Země | Typ | Roční produkce (tuny uranu) | Podíl na světové produkci (%) |
McArthur River | Kanada | Podzemní | 7356 | 13 |
Tortkuduk & Moinkum | Kazachstán | Hydrofilní | 4322 | 8 |
Olympic Dam | Austrálie | Podzemní | 3351 | 6 |
SOMAIR | Niger | Povrchový | 2331 | 5 |
Budenovskoye 2 | Kazachstán | Hydrofilní | 2084 | 4 |
Jižní Inkai | Kazachstán | Hydrofilní | 2002 | 4 |
Priagunsky | Rusko | Podzemní | 1970 | 4 |
Langer Heinrich | Namibie | Povrchový | 1947 | 4 |
Inkai | Kazachstán | Hydrofilní | 1922 | 3 |
Mynkuduk střed | Kazachstán | Hydrofilní | 1790 | 3 |
Budoucnost světové těžby
Známé světové zásoby uranu jsou více než dostačující a při současné potřebě tohoto paliva, která dosahuje 67 tisíc tun ročně, by měly vystačit nejméně do konce 21. století.
Země | Zásoby uranu (tisíce tun) | Podíl na světových zásobách (%) |
Austrálie | 1706,1 | 29 |
Kazachstán | 679,3 | 12 |
Rusko | 505,9 | 9 |
Kanada | 493,9 | 8 |
Niger | 404,9 | 7 |
Namibie | 382,8 | 6 |
Jihoafrická republika | 338,1 | 6 |
Brazílie | 276,1 | 5 |
USA | 207,4 | 4 |
Čína | 199,1 | 3 |
V současné době pochází z uranových dolů přibližně 90 % těženého uranu, přičemž zbytek uranu je získáván jako vedlejší produkt těžby jiných surovin.
Dalším důležitým zdrojem uranu v tomto tisíciletí se staly jaderné zbraně z období studené války. Uran z vyřazených hlavic se od roku 2000 podílel na pokrytí světové spotřeby z více než jedné desetiny.
Zdroj: O energetice
Komentáře