Těžaři zlata bojují s náklady

Téměř třetinový pokles ceny zlata v posledních třech letech se zcela zákonitě projevil i v tlaku na snižování nákladů těžby žlutého kovu. Za stejné období podle údajů Citigroup (zahrnujících zhruba polovinu světových těžařů zlata) poklesly za stejné období náklady na produkci jedné unce zlata zhruba o 23 procent.

To by mohlo být ještě vcelku přijatelné. Poněkud hůře však vypadá situace, pokud vezmeme úvahu, které náklady se podařilo snížit. Úspory se zatím projevují zejména v omezení kapitálových investic a výdajů na průzkum. A také omezení plánů na těžbu s cílem vytěžit co nejvíce ze současně využívaných nalezišť.

To se může velmi negativně projevit v budoucnosti, ale budiž. Problémem je, že další tlak na úsporu nákladů bude nutit těžaře říznout do velmi nepříjemných míst. Těmi jsou provozní náklady. Ty však mají tendenci spíše růst. Během pěti let (2008–2012) vzrostly náklady na energie a mzdové náklady o 60 procent. A lze počítat, že při maximálním vytěžování současných nalezišť porostou i dále. Jistě, firmy propouštěly, zefektivňovaly těžbu, tlačily na svoje subdodavatele. To však lze jen do určité míry.

Zásadní pomocí těžařům by samozřejmě byl růst ceny. Ta se však k nějakému rapidnímu skoku směrem vzhůru zatím nemá a ani ohniska napětí ve světě zatím cenu žlutého kovu nenakopla k výraznému růstu. Těžaře zlata tak zřejmě i dále čekají těžké problémy s efektivností těžby.

Zdroj: Reuters