Stříbro nachází nové uplatnění

Stříbro bylo vždy jako mladší sourozenec poněkud ve stínu zlata. Po nástupu digitální fotografie se dokonce výrazně zmenšily možnosti jeho průmyslového využití. Situaci však výrazně změnil nástup solárních panelů, v nichž stříbro našlo nové výrazné uplatnění.

Dlouhá léta se fotografický průmysl neobešel bez stříbra, přesněji řečeno jeho sloučenin. Bez halogenidů stříbra prostě na film fotografovat nešlo. Už méně je známé, že bez velmi tenké vrstvy stříbra se neobešlo ani žádné promítací plátno v nesčetném množství kin. Na pojem „stříbrné plátno“ si však mnohý z nás vzpomenout dokáže.

Nástup digitální fotografie a digitálních technologií obecně na přelomu tisíciletí však znamenal velmi výrazný pokles spotřeby stříbra. Ve filmovém průmyslu klesla spotřeba stříbra velmi rychle o 70 procent.

Nástup nových technologií však vedle poklesu ve filmové výrobě nabídl stříbru nové možnosti použití. Mobilní telefony, počítače a v posledních letech zejména prudce rostoucí výroba solárních (fotovoltaických) panelů. Dnes každý solární panel potřebuje 15 až 20 gramů stříbra. Samozřejmě, v úsilí dále snižovat cenu těchto panelů se snižuje i množství použitého stříbra, na druhé straně prudce roste potřeba těchto panelů. Například letos se na světě každé tři minuty uvádí do provozu nový solární provoz. A tempo se pravděpodobně bude nadále zrychlovat. Včetně rostoucí spotřeby stříbra.

Světová spotřeba stříbra samozřejmě nezávisí pouze na výše uvedených oborech. Díky svým vynikajícím antibakteriální vlastnostem je stříbro využíváno v čistírnách vod, při výrobě chirurgických nástrojů a dalších lékařských přístrojů. A s rostoucí životní úrovní v nejlidnatějších zemích, Číně a Indii, roste i poptávka po stříbrných špercích. Tomuto nejstaršímu využití stříbra rozhodně ani dnes neodzvonilo.