První pravidlo měnových válek: Neříkat „měnová válka“

Skupina dvaceti (G20) promluvila. Jasně řekla, že má větší obavy ze zastavení ekonomického růstu, než z nažhaveného řečnění okolo hrozby takzvané měnové války.Ve vyjádření vydaném v sobotu ministři financí zemí G20 a centrální bankéři dali japonskému premiérovi Shinzo Abemu zelenou v pokračování uvolněné politiky, která skončí oslabením jenu – pod podmínkou, že se nebude ke kurzu vyjadřovat.
Můžeme to brát jako oboustranný obchod. G20 je ochotná akceptovat oslabení jenu, pokud to nastartuje hlavní světové ekonomiky. Jenže oslabení jenu – nebo oslabení dollaru, libry, či eura – musí mít pokračování v prorůstové politice. Slabá měna je cesta k cíli, ale ne cíl samotný.

Jak to zmínil Kit Juckes, hlava forexového oddělení v Societé Générale, v pondělí: „Hádanka je jasná – světoví lídři z G7 a G20 souhlasí s politikou k odstartování růstu, k tomu se ale odvracení od politiky odstartování růstu na úkor ostatních. Takže zatímco manipulace s měnou je špatná věc, nulové úrokové míry (kvantitativní uvolňování) je v těžkých časech dobrá věc. A jestli tyto postupy povedou k oslabení měny, pak je to podle G20 v pořádku“.

Měnová válka je pojem použitý brazilským ministrem financí v reakci na kvantitativní uvolňování FEDu v roce 2010. Uvolněná politika mezi ostatními hlavními ekonomikami pomohla vytvořit záplavu peněz do rozvíjejících se ekonomik jako je Brazílie a tím způsobila nevítaný růst její měny. Slabší měna zlevňuje exporty země a importy zdražuje. Průmyslové a rozvíjející se země G20 požadovaly, aby se nerozeběhlo soutěžení v devalvaci, tedy praktika zamýšleného zvýhodnění exportů jedné země.

Bohužel realita je taková, že existuje jen málo zemí schopných požadovat fair-play, kdyby došlo na sankce za manipulaci měny. Nutno říci, že ve vyjádření opravdu stojí: „Nebudeme zaměřovat naše úrokové míry na soutěž mezi ekonomikami …“

Charvát 22.2.2013
Zdroj: MarketWatch.com