Proč nechtějí centrální banky drahé zlato – James Turk

James Turk je zakladatelem a předsedou GoldMoney.com, což je evropská firma, která v současnosti stráží svým zákazníkům drahé kovy v hodnotě $2,1 miliardy. Vydal knihu Kolaps dollaru (The Collapse of the Dollar). Interview s ním vedl Drew Voros z HardAssetsInvestor.

HardAssetsInvestor: Co je podle vás v současnosti nejdůležitější aspekt na trhu zlata?
James Turk: Největším problémem je vládní politika.

Vlády očividně nechtějí, aby docházelo k růstu ceny zlata. Je to samozřejmě nemožné, když jsou podkopávány měny, jako se to teď děje. Místo toho, aby to nechaly na volném trhu, snaží se popírat realitu. Oponují trhu s tvrzením, že zlato ve skutečnosti nemá takovou hodnotu, s jakou se obchoduje.

HAI: Proč by centrální banky, které tvoří zlaté rezervy, chtěly, aby cena klesla? Není to pro ně také investice?
Turk: Zaprvé, zlato není investice. Je to platidlo. Není to investice, protože negeneruje žádný cash flow. Nevede samo o sobě k vytvoření bohatství jako ostatní aktiva. Chtějí udržet cenu dole, protože opak značí, že klesá hodnota peněz a že centrální bankéři dělají svou práci špatně.

HAI: To jsou ale chyceni v Hlavě 22, že? Nechtějí, aby cena rostla, ale přitom neustále spouští kvantitativní uvolňování peněz.
Turk: Máte naprostou pravdu. Tak jak to popisuji, probíhá zde válka mezi trhem zlata a centrální bankou. A banka prohrává.

HAI: Napsal jste rozsáhlou zprávu ohledně nadzemní zásoby zlata, které souvisí s tím, co vlastní centrální banky. Tvrdíte, že centrální banky nevlastní tolik zlata, kolik vykazují?
Turk: Tady jsou dva důležité aspekty. První je, pokud zjistíte celkovou zásobu vytěženého zlata na světě a porovnáte ji se všemi penězi v oběhu, můžete prohlásit, zda je zlato nadhodnocené, nebo ne. Druhý aspekt je, kolik zlata skutečně banky mají. Ano, podle mě je to méně, než tvrdí. Je rozdíl kov fyzicky mít v trezoru, anebo mít ho u někoho, komu jste ho půjčil. To, že banky nevykazují, kolik zlata doopravdy mají, vytváří na trhu velkou nejistotu.

HAI: Když říkáte, že ho centrální banky půjčují, komu ho půjčují?
Turk: Půjčují ho jiným bankám, které ho předají zpracovatelům. Zpracovatelé ho přetaví do cihel, mincí, šperků a prodají milionům lidí po světě. Proto musíme předpokládat, že se zlato do centrálních bank nikdy nevrátí. Podívejme se na čísla. Centrální banky se hlásí k 30 000 tun zlata. Nadzemní zásoba je celkově asi 156 000 tun. Ve skutečnosti mají spíše 15 000 tun a zbylých 141 000 drží jednotlivci a různé instituce.

HAI: Co byste řekl investorovi, který se rozhoduje mezi koupí cihly a zlatého ETF?
Turk: Investor si musí nejdříve ujasnit, proč nakupuje. Chce si utrhnout něco na růstu ceny, nebo mu jde o skálopevné aktivum, aby se vyhnul riziku? Pokud jste trader, jsou ETF, futures, kontrakty a opce správným nástrojem. Pokud jde o zajištění proti riziku, je lepší vlastnit kov sám za sebe, společnosti, které mají zlato v sejfech, mohou také zkrachovat.

HAI: Kolik by stálo uložit si u vás $10 000 ve zlatě?
Turk: Roční poplatek je od 15 do 18 bazických bodů, tedy méně než klasické ETF.

HAI: Jaký vliv mělo vytvoření ETF na poptávku a nabídku zlata?
Turk: Je snazší, aby se lidé dostali ke zlatu. Pokud se opravdu podíváte na korelaci mezi množstvím v ETF a cenami, v dlouhém období je nízká. Nedá se říct, že by zvedly cenu, když nakoupí zásoby.

HAI: Když jsme se bavili minulý rok, dával jste přednost stříbru. Máte i dnes takový názor?
Turk: Ano. Zlato udělalo loni 7% a stříbro 8,2%. Čekám, že bude stříbro opět výkonnější. Je u něj však větší riziko, kvůli volatilitě. Vyšší riziko je ale typické pro vyšší výnosy.

Zdroj: www.KITCO.com