Proč Čína ovlivňuje ceny kovů

Pád cen průmyslových kovů je spojován s vývojem čínské ekonomiky. Proč tomu tak je?

Světové trhy zaznamenávají už řadu měsíců výrazný pokles ceny nejen drahých, ale i všech průmyslových kovů. Za jeden z hlavních důvodů je pokládán vývoj čínské ekonomiky. Proč tomu tak je?

Čínská ekonomika je jako celek druhou největší ekonomikou světa. I když při použití objektivnějšího ukazatale (HDP na osobu) se pohybuje výrazně i za Českou republikou. Ale vzhledem ke své celkové velikosti je čínská ekonomika jedním z rozhodujících hráčů světového obchodu.

Jako rozvojová ekonomika rostla i ta čínská radu let ve dvojciferných číslech. První známky, že tomu tak nebude navždy, se objevovaly už loni. A letos se čínský růst výrazně zpomalil. Pády akcií na šanghajské burze v posledních týdnech také ukázaly, že i v čínské ekonomice je nemálo problémů. Zejména obrovná zadluženost čínských firem.

Zpomalování růstu čínské ekonomiky má tvrdé dopady i na ceny průmyslových kovů. Je třeba si uvědomit, že Čína sama spotřebovává přes 45 procent světové produkce mědi, niklu, hliníku, zinku, cínu, oceli. Z přímo strategických surovin pak Čína spotřebovává 12 procent světové produkce ropy.

Ale zůstaňme u průmyslových kovů. Tím, že čínská ekonomika ve svém růstu zpomaluje, spotřebovává méně průmyslových kovů. Protože velkou většinu těchto kovů dováží, hromadí se na světových trzích zásoby a následkem toho klesá cena. Neboť těžaři počítali s dalším výrazným růstem čínské poptávky a tomu přizpůsobili těžbu. Pokles cen je navíc dále nutí těžbu zvyšovat, takže přebytek zásob narůstá a tím cena dále klesá, neboť těžaři chtějí udržet své zisky. Je to situace dost podobná trhu s ropou.

Pokles cen průmyslových kovů v důsledku nižší čínské poptávky tak na jedné straně vyhovuje dalším spotřebitelům kovů, kteří mohou takto šetřit náklady, na druhé straně však působí velké problémy řadě zemí, jejichž ekonomiky jsou na těžbě a vývozu těchto průmyslových kovů závislé.