Problémy těžařů mědi jen tak neskončí

Cena mědi se sice pohybuje již na hranici šestiletých minim, odhady analytiků však říkají, že tento stav se ještě dlouho nezlepší, ba cena bude dále klesat.

Každá zpráva má dvě stránky. Jestliže klesající cena mědi je špatnou zprávou pro těžaře, radovat se naopak mohou její další spotřebitelé. Těm naopak umožní snižovat jejich výrobní náklady.

Zůstaňme však na straně těžařů. Není tomu tak dávno, co se tuna mědi prodávala za šest tisíc dolarů. Tento týden však již poklesla na úroveň 4500 dolarů a sestupu zřejmě ještě není konec. Odhady na délku se různí. Například analytici společnosti Goldman Sachs odhadují trvání problémů až do roku 2019. Světová těžařská dvojka, společnost Rio Tinto, je poněkud optimističtější. Obrat očekává v letech 2016 až 2017. Ani ona však nevylučuje pokles ceny až na 3800 dolarů za tunu kovu.

Jaké jsou důvody toho pádu ceny. Nejvýznamnějším je zpomalení ekonomického růstu Čína. Ta totiž spotřebovává až polovinu světové spotřeby mědi. Pokles čínské poptávky způsobil pokles cen. Reakcí těžařů, kteří si chtěli udržet své zisky, byl nikoliv pokles produkce, ale její další zvýšení. Řada zemí je totiž na těžařském průmyslu (v problémech je i těžba dalších průmyslových kovů) velmi výrazně závislá a snaží se tak udržet svoje příjmy.

Toto však vyvolává stále rostoucí zásoby mědi a následně pokles její ceny. Koneckonců je to podobný stav jako v případě ropy. Těžba roste a cena klesá. V případě mědi je pak uváděná částka 3800 dolarů onou hranicí, kdy se pro většinu těžařů stane těžba mědi ztrátovou a dojde tak k jejímu omezení.