Niob – strategická surovina pod čínským vlivem?

Těžko říci, kolik lidí si ze školních lavic pamatuje jméno jednoho z řady prvků Mendělejevovy periodické tabulky kovů. Říká vám něco jméno niob? Asi ne. A proč také, když se jedná o poměrně vzácný prvek.

Strategická surovina

Přitom má tento šedý kov velký význam při výrobě speciálních slitin v elektronice a metalurgii. Jeho přidání do ocelových trubek nebo leteckých součástek dokáže tyto zpevnit a zároveň odlehčit. Nejen kvůli tomu však je považován za strategickou surovinu. Je totiž poměrně vzácný, těží se pouze na 3 místech na zemi v Brazílii a Kanadě a cena jednoho kilogramu relativně vzácného kovu je sedmkrát vyšší než u kila mědi. A do hry o ovládnutí jeho těžby, minimálně o získání významného podílu na její kontrole vstoupili Číňané. A byli ochotní za to opravdu pořádně zaplatit.

Bitva o dominantního těžaře

Společnost China Molybdenum ve snaze získat brazilskou niobovou a fosfátovou divizi těžařské společnosti Anglo American vyřadila ze hry nejméně 15 dalších zájemců včetně jiného velkého těžaře, společnosti Vale. Čínská společnost souhlasila, že zaplatí o 50 procent více, než očekávali analytici a důl si přivlastnila za 1,5 miliardy dolarů. Nákupní šílenství, které se strhlo v souvislosti s tímto dolem, ukázalo na rostoucí význam trhu s kujným kovem stříbřité barvy, o kterém nikdo vlastně mnoho neví.

 Proč to všechno?

Niob je pro mnoho komoditních expertů neustále záhadou. Kov se těžko hledá a není snadné ho ocenit. Více než 80 procent celosvětové produkce pochází od jedné jediné společnosti – brazilské Cia Brasileira de Metalurgia & Mineracao (CBMM). Svět, který potřebuje lehčí a pevnější ocel přitom na niobu závisí. Téměř padesát procent ušlechtilé oceli se potom využije ve stavebnictví. Zbytek míří do automobilového průmyslu, ropovodů nebo plynovodů, loďařství nebo na výrobu nerezové oceli.

V loňském roce se podle australské společnosti Cradle Resources obchodoval kilogram niobu v průměru za zhruba 40 dolarů, což je sedmkrát více než za stejné množství mědi. Globální poptávka po niobu odpovídá přibližně 90 až 100 tisícům tun ročně. Celosvětovou těžbu přitom zajišťuje jen pár dolů. Kromě brazilské CBMM, která okupuje více než 90 procent trhu, za zbývajícími 9 procenty produkce stojí Anglo American a Niobec.

Zdroj:Patria