Konec víry v papíry aneb Co stojí za růstem ceny zlata?

…nedávno se zlato prodávalo za 400 dolarů za troyskou unci, dnes … kolem 1 800 dolarů…. za tak rychlým růstem? Bude růst pokračovat? Je zlato další bublina? jako technologické akcie, co splaskly v roce 2000?   … Martin Tománek

Ještě poměrně nedávno se zlato prodávalo za 400 dolarů za troyskou unci, dnes se jeho cena pohybuje kolem 1 800 dolarů. Jaké faktory stály za tak rychlým růstem? Bude růst pokračovat? Je zlato jenom další bublina podobná bublině technologických akcií, která splaskla v roce 2000?

Řada analytiků ředpokládá další spekulativní bubliny. Argumenty často je nahrazují pouhým dojem, že zlato příliš rychle dlouho stoupá, že prostě musí přijít nějaký zvrat. Však pocity a „pečlivé studium“ grafu nejsou dostatečné.

Na druhé straně investoři, vidí naprosto bezpečný přístav, někteří jsou dokonce přesvědčeni, že zlato je bájna bezriziková investice a, podložené pocity a instinkty než fakty.

Osobně se neřadím ani k jednomu táboru. Už proto, že mě fakta zajímají.

Kdo zlato kupuje

Zeptejme se: Kdo dnes zlato nekupuje? Podle World Gold Council se v roce 2010 prodalo 3 812 tun zlata. Největším světovým „konzumentem“ je Indie, s přibližně třetinou veškerého koupeného zlata. V tom nejsou započteny ohledněna nákupy centrálních bank a vládních agentur, ale „pouze“ poptávka spotřebitelů. Druhý největší nákup zlata je v Číně, tedy 20 procent globální poptávky) a dále na Blízkém východě.

V Indii je na’kupy zlatu dány tradicí, neboť zde neexistuje sociálního zabezpečení, kterou si tím Indové zajišťují. Poptávka po investičním zlatu v Číňe je i nedostatkem alternativních investic, neboť bankovní depozita přinášejí Číňanům záporné reálné výnosy a čínské akcie nejsou zajímavé.

Konec víry v papíry

Jaké faktory stojí za růstem ceny zlata?

• Produkce zlata se zvyšuje jen velmi pomalu. Celková produkce zlata (tzn. těžba nového zlata a zlato získané recyklací) vzrostla v roce 2010 oproti předchozímu roku o pouhá dvě procenta.
• Roste poptávka, zejména ze strany Indie a Číny.
• Centrální banky se staly po dlouhé době čistými kupci zlata.
• Pokles dolaru. Zlato je denominováno v dolarech, což znamená, že je lze koupit levněji v měně, která vůči dolaru posiluje.

Na webových stránkách CNBC byla nedávno uveřejněna anketa s otázkou: „Jaký klíčový faktor stojí za mnohaletým rychlým růstem ceny zlata?“ Z celkových přibližně 3 800 hlasujících se 44 procent respondentů přiklonilo k odpovědi „útěk do bezpečí“. Dalších 25 procent považuje za klíčovou „ochranu před inflací“, 19 procent „spekulaci“ a 12 procent „nejlepší investiční možnost“. Výsledky ankety nám naznačují pravděpodobný základní faktor stojící za rychlým růstem ceny zlata. Je jím nedůvěra ve vlády a centrální banky, jinými slovy: nedůvěra v papírové měny. Řada investorů očekává v souvislosti se současnou vysokou mírou zadlužení takovou politiku centrálních bank a vlád, která bude měnu znehodnocovat. Až se vrátí důvěra v papírové peníze, potom cena zlata výrazně poklesne. Do té doby velice pravděpodobně nikoli. To samozřejmě nevylučuje nějakou korekci ceny zlata, nicméně trvající nedůvěra v papírové měny je silným faktorem, který podporuje vysoké ceny zlata.

Zlaté doly lišáka Sorose

Jsme tedy svědky nafukování zlaté bubliny? Zřejmě ne. Současné ceny zlata reflektují aktuální stav globální ekonomiky, a odrážejí tedy fundamenty. Přirovnání k bublině technologických akcií z přelomu 20. a 21. století postrádá logiku. V 90. letech minulého století stačilo, abyste šli na burzu s firmou, jejíž název bude začínat na Compu-, Data- nebo Techno-, a měli jste úspěch. Někteří portfoliomanažeři podílových fondů zapomněli na diverzifikaci a svá portfolia koncentrovali do sektoru technologií a internetu. V tom skutečně žádná logika nebyla.

Na druhou stranu, je zlato právě teď bezpečná investice? Zajímavý je například přístup George Sorose. Světoznámý investor v roce 2010 během zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu prohlásil, že poslední bublinou je zlato. Koncem března 2011 prodal většinu zlata, které držel prostřednictvím ETF (exchange traded funds). Následně ale nakoupil akcie dvou firem těžících zlato. Sorosovi zřejmě připadala cena zlata vysoká, ale zároveň chtěl zůstat na trhu. V případě dalšího růstu ceny zlata poroste rovněž ziskovost firem, které Soros koupil relativně levně. Elegantní a rozumné řešení, byť nikoli bez rizik.

Co říci závěrem? Zlato na současné cenové úrovni není žádnou bublinou. Potenciální investoři by si ale měli investici do zlata dobře promyslet. V dubnu 2000 si položil hlavní investiční stratég banky Lehman Brothers rétorickou otázku: „Je dnes akciový trh rizikovější než před dvěma lety pouze proto, že je dražší? Odpověď je ne.“ Odpověď nicméně vždy zněla a znít bude ano. A neplatí to pouze pro akcie.

Martin Tománek

Zdroj:

http://www.finmag.cz/g1bqig1fbh