Centrální banky a zlaté rezervy

Centrální banky jednotlivých zemí jako celek zvyšují podíl zlata na svých celkových rezervách. Již 14 čtvrtletí po sobě jsou centrální banky vždy čistými kupci zlata, tedy zlata více nakupují než prodávají. Například za loňský rok to bylo díky téměř třetinovému propadu ceny zlata 409 tun, odhad pro rok letošní se pohybuje kolem 500 tun.

Velké rozdíly jsou však mezi centrálními bankami jednotlivých zemí. Centrální banky vyspělých ekonomik mají velkou část rezerv ve zlatě. Například USA a Německo kolem 70 procent (v konkrétních číslech 8 133 tun a 3 384 tun). Podle některých odhadů budou tyto banky své zlaté rezervy spíše snižovat.

Na druhé straně stojí například Rusko. Jeho centrální banka má sice nejvyšší podíl zlata na celkových rezervách za posledních 20 let, přesto je to necelých 10 procent (9,8 %, 1 105 tuny). Ještě podstatně hůře je na tom Čína. Ta zveřejnila poslední údaje za rok 2009. tehdy její centrální banka vlastnila 1054 tun zlata, což však představovalo pouhé procento jejích devizových rezerv. Ty se navíc za posledních pět let zdvojnásobily, takže například organizace World Gold Council odhaduje, že Čína bude usilovat o zvýšení podílu zlata na svých celkových rezervách. Což je opak proti vyspělým ekonomikám, u nichž se počítá spíše se snížením podílu zlata.