Banky nakoupily méně zlata

Zájem o zlato se mezi jednotlivými segmenty jeho spotřebitelů pravidelně přelévá. Jeden segment svou poptávku sníží, na druhé straně poptávka ze strany jiného segmentu vzroste. Jak z tohoto hlediska vypadalo letošní první čtvrtletí podle údajů Světové rady pro zlato?

Nákupy zlata centrálními bankami se v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 18 procent na 1 034,5 tuny. To je nejnižší nákup v prvním čtvrtletí od roku 2010. Neznamená to však všeobecný odklon centrálních bank od nákupu zlata. Rozhodující podíl na tomto snížení má totiž centrální banka Číny, dosud největší nákupčí zlata, která od října 2016 nenakoupila žádné zlato.

V důsledku tohoto stavu tak Světová rada pro zlato odhaduje pokles letošního celoročního nákupu zlata centrálními bankami z loňských 377 tun na 250 až 350 tun. Nejvíce nakupovat by přitom podle analytika Světové rady pro zlato Alistaira Hewitta měly nakupovat především centrální banky Ruska a Kazachstánu. V případě Ruska jde však do určité míry o vynucený nákup, kdy ruská centrální banka tímto způsobem podporuje ruské těžaře zlata, kteří vlivem protiruských sankcí mají menší možnost prodávat vytěžené zlato na světových trzích.

Podobně jako v případě centrálních bank se snížila i poptávka po investičním zlatu. Ta meziročně klesla o plných 34 procent na 398,9 tuny. Výrazně se propadly zejména investice do burzovně obchodovaných fondů zaměřených na zlato, a to o 68 procent 109,1 tuny. Nutno však podotknout, že loňské první čtvrtletí se vyznačovalo rekordním zájmem. Zájem o tento typ investic byl zejména v Evropě (nejvíce v Německu a Velké Británii), kde se tímto způsobem investoři pojišťovali proti politické nestabilitě v Evropě.

Spotřebitelé šli opačným směrem

Opačným směrem šel zájem spotřebitelů o žlutý kov. V čele byli jako již tradičně spotřebitelé čínští a indičtí. Prvně jmenovaní zvýšili své nákupy o osm procent na 297,3 tuny zlata, indičtí pak o 15 procent na 123,5 tuny. Jako již tradičně se v Indii předpokládá výrazně vyšší nákup v dalších čtvrtletích. Pokles zájmu o burzovně obchodované fondy byl zčásti vyvážen vyšším prodejem zlatých mincí a slitků, a to o devět procent na 289,8 tuny.

Mírný nárůst zájmu o zlato zaznamenaly technologický sektor a šperkařský průmysl. U technologického sektoru se poptávka zvýšila ze 76,4 tuny na 78,5 tuny, u šperkařského průmyslu pak ze 474,4 tuny na 480,9 tuny.

Zdroj: Investiční web