A velcí těžaři dál krvácejí

BHP Billiton, Rio Tinto, Barrick, AngloAmerican, Glencore… a další a další. Přehled největších světových těžařů je také přehledem obrovských ztrát, s nimiž se tyto kolosy v současné době potýkají. Své ztráty počítají v nám nepředstavitelných číslech. O těch středních a malých ani nemluvě. Zkrátka těžit prakticky cokoliv se dnes moc nevyplácí.

Například australský těžař BHP Billiton (těží zejména ropu, železnou rudu a měď) ztratil loni 7,8 miliardy dolarů jen na provozním zisku. Navíc k tomu musel odepsat některá aktiva, například americkou těžbu ropy za 4,2 miliardy dolarů. Jen za druhé pololetí loňského roku tak firma vykázala celkovou ztrátu 5,7 miliardy dolarů.

Lépe na tom nejsou ani další obří společnosti. Rio Tinto, těžící celou řadu průmyslových kovů v řadě zemí světa, ztratilo loni na provozním zisku 7,7 miliardy dolarů a skončilo s celkovou ztrátou 866 milionů. O plných 5,6 miliardy dolarů přišel další velký hráč, společnost AngloAmerican. A výčet obrů můžeme zakončit například firmou Barrick. Tato firma se sídlem v Kanadě odepsala loni zhruba tři miliardy dolarů, zejména kvůli zablokování projektu Pascua-Lama na pomezí Chile a Argentiny a problémům s dolem Pueblo Viejo v Dominikánské republice.

Kdo vydrží, vyhraje

A tak dále, a tak dále. Velcí těžaři ztrácejí obrovské sumy, o těch menších ani nemluvě. Pro ně jsou současná situace a současné ceny často přímo likvidační. Jestliže ti velcí mají možnost využít různých synergických efektů a stlačit svoje výrobní náklady pod ceny kovů na trhu, ti menší takovou možnost většinou nemají. A navíc, uzavření těžebního poleje často ještě výrazně dražší než v těžbě pokračovat. Takže jediným východiskem je v podstatě krach nebo prodej silnějšímu hráči. K čemuž se také postupně schyluje. Řada analytiků předpovídá příchod výrazných změn ve struktuře největších firem a tržním podílu jednotlivých těžařů. Ti největší totiž i přes své výrazné ztráty pořád mají dostatečné finanční prostředky na kupování menších konkurentů, případně mají vcelku dobré možnosti tyto potřebné prostředky získat.

Svým způsobem se situace v těžbě drahých a průmyslových kovů velmi podobá daleko známější situaci v těžbě ropy. V podstatě boj, kdo déle vydrží. Nejen kdo vydrží současné období nízkých cen, ale kdo bude mít na počátku cenového růstu dost financí na průzkum a přípravu nových nalezišť k těžbě. Kdo bude mít finance na nové technologie, s jejichž pomocí bude schopný držet nízké těžební náklady. Tehdy se může mapa největších hráčů výrazně začít měnit.