Německo dál stahuje svoje zlato

Německá centrální banka pokračuje ve stahování svého zlata z ciziny do domácích sejfů. Během operace, jež započala v roce 2013 a má skončit v roce 2020, by měla být do domácích sejfů přesunuta celá polovina německých zlatých zásob. Ty v současné době představují přes 3 300 tun.

Na počátku února 2017 oznámila německá centrální banka další etapustahování svých zlatých rezerv zpět do Německa. Jde o zlato, které má uskladněné v trezorech v Paříži, Londýně a New Yorku. Plán tohoto přesunu německého „pokladu“ zpět do trezorů ve Frankfurtu by měl být dokončen někdy v roce 2020, kdy by se měla vrátit cca polovina z celkových německých zlatých rezerv. Vypadá to ale, že se plán urychluje a polovina bude zpět do konce roku 2017.

Německo má druhé největší zásoby zlata na světě hned po USA, a to cca 3 375 tun, z nichž 98 % je (resp. bylo) uskladněno v zahraničí. Přesunout zpět do Německa se má zhruba polovina, další část zásob zůstane v New Yorku a v Londýně

Zlato se začalo repatriovat v roce 2013 po tlaku veřejnosti. Jedním z důvodů byla nejistá ekonomická situace a problémy eurozóny, ale později také nástup nového amerického prezidenta a jeho ne zcela čitelné politické směřování.

Nicméně i přes návrat fyzického zlata zpět došlo za posledních deset let k poklesu celkových rezerv o nějakých 45 tun. Ve druhém čtvrtletí roku 2007 disponovalo Německo zlatem o objemu cca 3 421 tun, přičemž dnes, na konci května 2017, činí zásoby cca 3 376 tun (tj. 1 446 805 uncí).

Jiní zase nakupují

Německá centrální banka už je celých deset let stálým prodejcem žlutého kovu. Je to opět další představitel západního myšlení, který spíše prodává své zlato, i když tento pokles není tak velký (konec konců pořád si udržuje 2. místo na světě hned po USA).

Naopak tomu je, jak známo, ve východních zemích, kde např. Rusko, Kazachstán nebo Turecko své rezervy navyšují.

Rusko zlato neustále nakupuje a v červnu 2017 přidalo do svých rezerv dalších 300 000 uncí (cca 9,33 tuny) a jen za poslední dva roky již přidalo více než 435 tun zlata. Na konci června 2017 tak činily zlaté ruské rezervy cca 1 717 tun a země si tak udržuje 6. místo na světě, a to už pomalu dýchá na záda čínskému sousedovi.

Turecko pak během prvního pololetí zvýšilo své zlaté zásoby 44 tun na 441 tun, což jej v celosvětovém měřítku staví na 13. místo. Své zlaté zásoby výrazně posílil i Kazachstán, v jehož případě se zlaté rezervy během prvního pololetí rozšířily o 20 tun na celkových 275,4 tuny.

Dvojí přístup

Z výše uvedených čísel je patrné, že jednotlivé země přistupují ke svým zlatým rezervám rozdílně. Západní státy své zlaté zásoby spíše snižují a rozprodávají (jejich zásoby jsou však i přesto obrovské), kdežto východní státy jej naopak spíše shromažďují. Který způsob je výhodnější, je těžké říci.

Východní země (není bez zajímavosti, že jde o výrazněji autokratické systémy) sází spíše na jistotu, kterou může zlato v dobách krize představovat. Může se zdát, že západní země si naopak počínají nezodpovědně, když objem svých zásob snižují. Jejich zlaté zásoby jsou však většinou velmi vysoké a navíc se proti východním zemím mohou daleko více opírat o sílu svých ekonomik, zejména v přepočtu na obyvatele. Pokud tedy část svého fyzického zlata prodávají a získané finance používají na investice do ekonomiky (samotné držení fyzického zlata žádný výnos nepřináší), pak se tento zdánlivě nelogický krok jeví v naprosto odlišném světle. Který z těchto přístupů je ten správný, však těžko říci, to ukáže až budoucnost.

Zdroj: Zlaťáky.cz, vlastní zpracování