Deset pravidel pro investování a trading se zlatem a stříbrem

Každý investor má nějakou strategii, podle které se řídí. Na internetu se dá také nalézt spousta tipů, co dělat a co ne. Každý má trochu jiný přístup a je ochotný se řídit pouze radami, které jsou s ním v souladu. Ukážeme si pár takových tipů, které mohou být k ruce.

Nejdříve z obecného hlediska. Existovaly a stále existují silné politické a finanční skupiny, které mají pod kontrolou ceny drahých kovů po dlouhé roky. V jejich zájmu je udržet status quo, protože kdyby se ceny pohybovaly moc volně, mohlo by to zamávat s jejich společenskými a finančními hrami. Jsou to média, klíčoví hráči Wall Streetu, velcí soukromí investoři a ti, kdo potřebují držet ceny nízko, aby se vyhnuli negativním dopadům na portfolia.

Centrální banky nakupují zlato v obrovských objemech už celkem dlouho. Je to tak očividné, že to nemůžou dál skrývat, ale raději o tom mlčí. Na druhou stranu, aby podporovaly politiku „proti zlatu“, musí zlato také prodávat, aby dosáhly nízkých cen a aby je udržely. Jednoho takového bankéře v Anglii stál podobný obchod $5 miliard.

Na scéně samozřejmě figurují také giganti jako Čína a Indie. Jak se zemím po světě ekonomicky nedaří, dožadují se svých zlatých zásob uložených u sousedů a zároveň se vynořují pochybnosti o skutečném stavu v sejfech (problém např. u Spojených států). To bychom měli tak zhruba k současným podmínkám a můžeme se konečně přesunout k oněm tipům. Jsou spíše obecného rázu a jejich aplikovatelnost může tedy být omezená např. velikostí účtu. Přesto by měly být použitelné pro většinu investorů do zlata a stříbra.

1.  Přednost mají mince před cihlami. Lépe se prodávají a lépe se vlastní z důvodů, kterými jsou pojištění, doprava a ověření pravosti, ryzosti a kvality.
2. Za současných podmínek může stříbro zhodnotit rychleji. To se může samozřejmě změnit, ale v tuto chvíli jsou preference takové.
3. Doporučuje se (investorům do kovů, ne sběratelům mincí) nakupovat mince v objemu 10% z prvních $100 000, pro větší účty se dá balancovat různými poměry.
4. Silně se doporučuje dát přednost osobnímu vlastnictví a rozumnému zabezpečení majetku. Nedostatky v bankách jsou obzvlášť riskantní a pár smutných případů už vyplynulo na povrch třeba v souvislosti s dědictvím.
5. Co se týká akcií těžařských společností, preferovanější jsou právě menší společnosti, cash na 3 roky dopředu, prověřený management a důl nejlépe někde poblíž většího souseda.
6. Mezi nejlepší důlní lokality patří Aljaška, Kanada, severovýchodní Nevada, severní Mexiko a místa nedaleko od nich. Nemá smysl se hnát na druhou stranu světa do neprozkoumaných lovišť s větším rizikem. Tady ale platí i výjimky.
7. Obchodování není investování a naopak. Mince by měly být na první stránce bezpečného programu. Obchodování futures se správnými nástroji může být také bezpečné, ale málokdo to dovede.
8. Obchodníci s akciemi budou dávat přednost spíše malým firmám na začátku jejich kariéry, jen je potřeba dobře vybírat. Velké firmy rostou pomalu, ale dají se do nich uložit peníze, pokud je zrovna není kam jinam dát. Velké společnosti bývají oblíbené u velkých investorů.
9. Při vstupu na trh se zlatými a stříbrnými akciemi se hodí poznamenat si roční cykly a díky tomu vybírat zisky, když jsou nahoře. Zapomeňte na stropy a dna, stačí vystoupit v půlce a užít si zisk. Dobré středně velké firmy zvládnou 25% i dvakrát za rok. Doby „kup a drž“ už jsou téměř pryč.
10. Diskrétnost je ctností. Není nasnadě si pozvat zloděje domů.

Zdroj: www.KITCO.com
Překlad: Charvát 17.1.2013