Co bude se zlatem, až zkolabuje dollar?

Na každém rohu je slyšet o současném americkém dluhu a o jeho možných dopadech. Dnes si shrneme situaci a podíváme se, co z toho plyne pro cenu žlutého kovu. Do roku 1971 byly hlavní světové měny regulovány tzv. Bretton-Woodským systémem, který spojoval dollar a zlato.
V podstatě jakékoliv množství dollarů předložené cizí vládou, nebo centrální bankou by teoreticky bylo vyměněno za zlato při ceně $35 za unci. Takováto dohoda v praxi měla zabránit tvorbě peněz. Vláda nesměla mít v oběhu více peněz, než měla zásob zlata. I tak jich tiskla více, než bylo zlata, protože přece nikdo nebude chtít vyměnit všechny dollary najednou. Ale to nevadí, hlavně, že se dluh nemohl dostat do neudržitelných mezí jako dnes. Zásoby zlata by stačili cca na 10% tehdejšího amerického dluhu. Po Vietnamské válce se ovšem toto číslo snížilo na 3,1% a prezidentu Nixonovi nezbylo než zrušit zlatý standard.
Od té doby je dollar měnou s nuceným oběhem, tedy namísto krytí fyzickým aktivem stojí slib vlády, že bude akceptovat platby (daně) v této měně. Od roku 1970 se dluh zvýšil 41x! S ním se zvyšuje také cena zlata, přestože přímá vazba mezi nimi už neexistuje. Obzvlášť se to projevovalo od roku 2000. Investoři se uchylují ke zlatu a stříbru, protože vládním slibům také nelze věřit do nekonečna.
„Zlato se vyhrabe v Africe. Potom ho roztaví, pohřbí ho do jiné díry a platí lidi, co ho hlídají. Nemá žádné využití. Kdyby to pozoroval někdo z Marsu, asi by se škrábal na hlavě“, poznamenal kdysi Warren Buffet. Přiznejme si, že zlato je jen těžká cihla, co se blýská, ale je tu ještě jeden aspekt, možná nejdůležitější – to, co si lidé se zlatem asociují. Zlato a stříbro sloužilo ve směně po tisíciletí. A téhle idey se z nějakého důvodu stále držíme.
Představme si na chvíli, že by dollar opravdu kvůli svým obligacím zkolaboval. Americká vláda by přestala splácet svoje závazky, přišla by další finanční krize a to obrovská. Spousta majetku by změnila majitele, ale v praxi: budovy budou stát dál, auta budou jezdit atd. Podívejme se třeba na Lotyšsko, kde se od roku 2007 do 2009 snížilo HDP o 24%, nezaměstnanost činila 30% (2010) a bylo propuštěno 30% státních zaměstnanců. Ta země stále existuje.
Řekněme, že bychom vytvořili nový zlatý standard podobný tomu, jež fungoval od roku 1944. Zlato pokrývalo 10,9% amerického dluhu. Při současném stavu by to znamenalo $6 179,61 za unci (pro rok 2012 připadá na 1 unci zlata vlastněnou americkou vládou právě $ 61 796,11 a my chceme krýt pouze 10,9%). Jenže je takový kolaps pravděpodobný? A pokud k němu nedojde, má smysl investovat do zlata a stříbra? Důvěra se dá těžko vyčíslit, ale alespoň trochu jsme odhadli maximální cenu, na kterou se zlato může dostat, tedy velmi teoreticky.

2012-12 Kitco commentary
Przemyslaw Radomski, CFA
2012-12 překlad: Charvat